Pište si do diáře: IVLP setkání v Brně – 8.10. v 17:30

IVLP program byl pro řadu z nás inspirací pro další pracovní či osobní kroky. Návratem z USA ale nic nekončí, naopak. Náš Český klub absolventů IVLP pro Vás plánuje například IVLP snídaně se zajímavými řečníky. Rádi se Vám na nich mimo jiné představíme osobně a načerpáme inspiraci, co byste v rámci klubu rádi dělali. Zároveň Vám představíme zamýšlené aktivity. 

Začneme tentokrát v Brně. Michal Hrabí přišel s výborným nápadem uspořádat brněnské IVLP setkání v pondělí 8.10. od 17:30.

Pojďme se tedy společně sejít, lépe se seznámit, něco zajímavého se o sobě dozvědět a vzájemně se inspirovat i mimo naše hlavní město. 

Potvrďte nám účast. Pokud budete mít další nápady na společné aktivity, napište nám. Rádi je s Vámi, pokud to bude v našich silách, podpoříme.

Chcete proniknout na americký trh? Nic není nemožné!

Nad vstupem na americký trh přemýšlí řada českých podnikatelů. Jedná se o trh s nesčetnými obchodními příležitostmi, který se může stát odrazovým můstkem pro další firemní růst. Dopravní náklady dnes, jak zmínil Zdeněk Jahoda ze společnosti Emco vyvážející do USA, nejsou žádnou překážkou. Evropany stojí převoz zboží do USA obdobnou sumu jako americké firmy obchodující v rámci USA .

O přítomnosti českých firem na americkém trhu jsme debatovali v Americkém centru s ekonomy a podnikateli. Děkujeme Lukáši Kovandovi ze společnosti Cyrrus za moderování. Bez jeho trefných otázek bychom se toho tolik nedozvěděli. 

Česko-americké obchodní vztahy za posledních 100 let pohledem Aleše Michla z Quantu

Česko dohání USA. To ukázal na vývoji řady makroekonomických ukazatelů Aleš Michl, spolumajitel investičního fondu Quant, který obchoduje výhradně s americkými akciemi 500 největších amerických firem. „V roce 1918 byl HDP na hlavu v USA 2,9 krát vyšší než v Československu. Dnes je HDP na hlavu v USA  1,7 krát vyšší než v České republice,” vysvětlil Aleš Michl, jak jsme se ekonomicky USA přibližili.

Za posledních 100 let také posílila podle statistik Aleše Michla naše měna. Kurz Kčs/USD byl krátce po vzniku Československa 23,8 a dnes je kurz 21,7 Kč/USD.  Český export do USA z celkových exportů zůstává prakticky stejný po celé století, tedy kolem 2 %. Z USA ale dováží Česká republika poměrně výrazně méně. Z původních 17,6 % podílu na dovozu do Česka zůstalo americkým firmám dnes pouze 2,5 %. Obchodní bilance z pohledu Česka nyní deficitní -5,4 miliardy Kč, tehdy (ale pozor bez zohlednění inflace) – 3,6 miliard Kč.  Z USA se k nám vozily hlavně vozy značky General Motors. Češi vyváželi například hudební nástroje. 

Aleš Michl také uvedl, že se české firmy v Americe umí dobře prosadit. Jmenoval úspěch firem Emco, GZ media, Brano a dalších. Zajímavé je také, jak se vyvíjela nezaměstnanost. Nezaměstnanost v Československu byla před přibližně 100 lety 0,6 %, dnes je vyšší, ale pořád velmi nízká na úrovni 2,3 %. V USA 1,4 %, dnes 3,8 %.

Vývoj vzájemných obchodních vztahů mohou ovlivnit případné obchodní bariéry. Na nedávné zavedení cel USA a pod hrozbou světové obchodní války reaguje i inevstiční fond Quant, který hospodaří s 450 miliony Kč. Z původně 80 % prostředků investovaných do akcií drží fond aktuálně pouze 66 %, uvedl Aleš Michl. Ten také upozornil, že USA zvažují uvalení cla na automobilový průmysl, což by výrazně mohlo zasáhnout Česko. „Na USA je Česko více závislé, než si myslíme. To díky reexportům prostřednictvím Německa,“ vysvětluje. 

Mít Silicon Valley v Česku podle Aleše Michla jen tak jednoduše nebudeme mít. Narozdíl od Američanů nejsme takoví risk-takeři a krach a neúspěch se v Česku neodpouštějí. 

Aleš Michl je absolvent programu IVLP. V USA jej nejvíc zaujalo, kolik administrativy a pravidel představoval zákon Dodd-Frank Act. Prý ani Goldman Sachs nebyla s to celý zákon přečíst. Na druhou stranu ho zaujala minimállní regulace ve státě New Hamphire, který má oficiální státní motto: „Live free or die“. V tomto státu lidé v autech nemuseli používat ani bezpečnostní pásy – nebot je to prý vaše volba co s životem…

Více o Alešovi najdete na LinkedIn Sledujte jeho názory na Twitteru.

Vít Horký a Brand Embassy na pošesté uspěli. Vyváží do USA „jedničky a nuly“

Na šestý pokus nám to v Americe vyšlo,“ řekl Vít Horký, spolumajitel a zakladatel společnosti Brand Embassy, která vyváží software podporující firmy při práci se sociálními sítěmi. Osobně v San Franciscu a San Diegu tráví téměř polovinu roku. Obchody s USA začaly vycházet asi po třech letech snažení. 

Napřímo sice prodávat produkt v USA můžete, ale pokud chcete výrazně růst, potřebujete americkou pobočku a lokální zaměstnance,“ dává tipy Vít Horký dalším začínajícím podnikatelům, kteří usilují o americký trh. „Americkému trhu, pokud na něm chcete opravdu uspět, se musí věnovat jeden ze zakladatelů firmy. Nejlépe totiž dokáže prodat váš produkt,“ vysvětluje.

Chybou Brand Embassy podle něj bylo, že svou společnost ze začátku prezentovali jako evropskou firmu. Záhy zjistili, že lépe na amerického klienta působí, když se jeví víc americky, má kancelář a pobočku v USA a dlouhodobou vizi působení na americkém trhu. Pobočka ale není také zárukou úspěchu. „Měli jsme sice americké zaměstnance, ale cítili se v USA bezprizorně. Dělil nás i časový rozdíl. I zaměstnancům se musíte věnovat a vést je. Skvěle motivuje pochvala od šéfa, který je uznávaný,“ sdílel svou další zkušenost z amerického trhu Vít Horký. Zaměstnanci v USA jsou sice drazí, ale fungují výborně. „Při výběru se opírám o osobní doporučení lidí, co znám,“ dodává.

Češi jsou podle něj opatrnější a bojí se neúspěchu. Přitom, když neuspějeme v Česku, skončíme na pracáku, v USA skončí neśpěšní pod mostem,“ popisuje rozdíly mezi českým a americkým podnikatelským prostředím. V Americe jsou investoři podle Víta Horkého větší optimisté. „Moc dobře znají statistiku uspěšnosti start-upů, přesto riskují. V Česku máme 33 business angelů, přičemž z nich pouze polovina jsou Češi,“ dodává. Unikátní úspěch Silicon Valley připosuje Standfordu a koncetraci „mozků“, kteří založili firmy. Něco obdobného pozoruje i v Číně, Izraeli, či Švédsku. V Česku jsme ale taky podnikaví. „Máme tu největší hustotu eshopů na světě,“ říká Vít Horký.

Co si myslí Vít Horký o aktuální ochranářské politice USA? Obchodní válka začala už omezením vízové politiky a „dovozu mozků“. Donald Trump tímto opatřením výrazně zkomplikoval situaci v Silicon Valley, kde chybí zaměstnanci, a teď získat je je ještě větší problém,“ míní Vít Horký z Brand Embassy.

Česká komunita v Silicon Valley podle Víta Horkého funguje. Lidé si tam pomáhají. Stejně tak i jiné komunity chtějí pomáhat. „Čeští podnikatelé ze Silicon Valley mě naučili připravit se dobře na schůzku. Zaprvé musíte být schopni říct, jaké tři top problémy řešíte a co děláte, zadruhé jak by vám mohl pomoci člověk, se kterým máte schůzku, zatřetí na koho vás dotyčný může dále napojit, a já se ještě nakonec schůzky ptám, jak můžu člověku, se kterým mám schůzku, pomoci,“ prozradil pár tipů, jak se připravit na důležité jednání Vít Horký.

Vít Horký v roce 2011 ve svých 25 letech spoluzaložil společnost Brand Embassy. Brand Embassy je globální technologická firma, která pomáhá firmám se zákaznickou péčí v nových digitálních kanálech. Vyvinuli například nástroj umožňující společnostem najít a jednoduše oslovit nespokojené zákazníky v online prostředí. Před Brand Embassy spoluzaložil Vít Horký ve věku 17 let svou první společnost – digitální tvůrčí agenturu- Inspiro Solutions. V roce 2012 zařadil týdeník Marketing & Media Víta Horkého mezi nejvýznamnější marketingové osobnosti roku 2012. Více o Vítovi najdete na LinkedIn.

Emco prorazilo do USA díky bezlepkovým tyčinkám. Zdeňkovi Jahodovi pomohlo i štěstí.

To, co se stalo nám, se může stát jedině v Americe. Dodávali jsme do Aldi bezlepkové tyčinky, ve kterých byl atestovaný bezlepkový ječný extrakt z Finska. Opřela se do nás ale jedna paní z bezlepkového watchdogu a začala šířit informaci, že ten ječný extrakt obsahuje lepek. Dostali jsme se rázem na blacklist a řetězec náš produkt stáhl z prodeje,“ popsal jednu ze zkušeností s USA Zdeněk Jahoda, majitel a zakladatel společnosti Emco. Jejich produkt se stal obětí dezinformační kampaně na sociálních sítích, která jim způsobila škodu 200 000 USD.

Do USA pomohla Emcu náhoda, ale samozřejmě i výrobek. Americký příběh Emca začal ve Phoenixu, když Zdeněk Jahoda s kolegy obcházeli obchody a hledali příležitosti pro export. Po týdnu si vytipovali možnosti pro spolupráci a vyšlo to.

Najali jsme si lokálního distributora za nemalé peníze. Stál nás zhruba půl milionu Kč ročně. Dostali jsme se ale díky němu do Walmartu a začalo se to valit. Teď ve Walmartu prodáváme jednu bezlepkovou čokoládovou tyčinku, která je velmi úspěšná,“ řekl Zdeněk Jahoda. Na americkém trhu jsou produkty Emca už více než 6 let. Pod značkou Emco vyváží zhruba 1 rok. V USA mají také svou dceřinnou obchodní firmu. Obdobně jako Brand Embassy i Emco založilo svou pobočku, zejména kvůli jednodušší fakturaci. 

Podle Zdeňka Jahody Amerika nastoluje potravinové trendy. Před lety jsem v USA viděl proteinové müsli, které mě překvapilo. Dnes vyrábíme proteinové müsli také,“ dodává. V USA jeho společnost uspěla zejména s bezlepkovými produkty.

Co si myslí Zdeněk Jahoda o aktuální ochranářské politice USA? Obchodní válka představuje nebezpečí. Například ochranářská mentalita může ovlivnit i uvažování nákupčích v obchodních řetězcích a dalších Američanů.

Zdeněk Jahoda doporučuje při nastavování ceny výrobku v USA započítat větší marži. „I my jsme narazili na to, že jsme museli zaplatit za vícepráce. Raději si vytvořte větší vatu,“ radí českým firmám, které chtějí vstoupit na americký trh.

Zdeněk Jahoda se narodil v Uničově. Je absolventem VŠE v Praze obor zahraniční obchod. Po studiích nastoupil do podniku zahraničního obchodu Investa do obchodní skupiny, která se zabývala výstavbou kompletních textilních továren. V roce 1982 pracoval půl roku na stavbě textilní továrny v Súdánu, v letech 1983 až 1987 působil na obchodním oddělení československého velvyslanectví v Súdánu. Po návratu do Investy se do roku 1990 zabýval prodejem textilních strojů do rozvojových zemí. Na Nový rok 1991, tedy v den, kdy začala platit volná směnitelnost koruny a byl uvolněn export, zahájil činnost společnosti Emco, kterou vlastní a vede dosud. Více na www.emco.cz.

Hromadné žaloby pomohou ulehčit soudům

Přetížení soudů a nedostatečné vymáhání práv spotřebitelů jsou důvody, proč Ministerstvo spravedlnosti začalo připravovat návrh věcného záměru zákona o hromadných žalobách. Do vytvoření tohoto návrhu byli zapojení úředníci z legislativního odboru Ministerstva spravedlnosti ČR – Anežka Janoušková, Kateřina Hamáčková a Adam Hexner. Nedávno se účastnili programu IVLP se zaměřením na fungování hromadných žalob v USA a 7.12. v 18 hod v Americkém centru shrnuli  jejich poznatky, které posbírali na setkání se zástupci soudů, advokátů, novinářů, akademiků, žalovaných a žalujících stran. Diskuzi moderoval šéfredaktror reportážní publicistiky ČT Marek Wollner, taktéž absolvent IVLP programu. Připravili jsme pro Vás z tohoto setkání nejzajímavější otázky a odpovědi.

Co hromadné žaloby jsou? 

Umožňují velké skupině osob se stejným nebo velmi obdobným nárokem uplatňovat svá práva společně v jednom jediném řízení. Ušetří se náklady na straně žalobců (jeden soudní poplatek, jeden znalecký posudek, jeden advokát atd.), na straně žalovaného (nebude muset hradit náklady řízení stovkám žalobců) i na straně státu (jediný soudce odklidí všechny spory v jednom soudním řízení, důkazy se budou provádět jen jednou, svědci se budou vyslýchat jen jednou, atd.)

Proč jsou hromadné žaloby tématem i v Česku?

Lidé se chtějí bránit nezákonným poplatkům účtovaným soukromými společnostmi, některým praktikám mobilních operátorů, či tzv. šmejdů či nekvalitním potravinám anebo zboží. V USA je do dějin hromadných žalob zapsala také kauza Dieselgate týkající se mylně uváděných emisí automobilů anebo různé ekologické havárie jako nehoda ropné plošiny BP v Mexickém zálivu či znečištění podzemních vod zfilmované ve snímku Erin Brokovich.

Jaké jsou základní pilíře hromadných žalob navržených v návrhu věcného záměru zákona o hromadných žalobách?

Prvním pilířem je princip opt-out. To znamená, že účastníkem řízení budou všichni, kterým vzniká nárok, s výjimkou těch, kteří účast výslovně odmítnou. To, zda je možné vést v konkrétním případě hromadnou žalobu, jaký je rozsah skupiny a kdo je jejím členem bude úkolem tzv. certifikační fáze řízení, která bude předcházet samotnému projednání věci. Počítá se i se součinností žalovaného, v jehož zájmu bude, aby byl okruh poškozených jednoznačně určen. Opt-out se hodí zejména při vymáhání bagatelních pohledávek, jejichž nízká výše nemotivuje poškozené k jakékoliv aktivitě.

Opakem je princip opt-in, kde se sporu účastní pouze ti, kteří se o plnění nároku přihlásí. I s tímto systémem ve výjimečných případech věcný záměr počítá, zejména když žalované nároky dosahují individuálně vysokých částek, a lze proto předpokládat, že poškození určitou aktivitu při vymáhání vyvinou.

Druhým pilířem je významná a poněkud netradiční role advokáta. Ten bude jednak ve sporu zastupovat celou skupinu, nikoliv tedy konkrétního žalobce, který jej oslovil. Dále se též počítá, že bude do značné míry investorem celého sporu – ponese průběžné náklady a za toto své riziko bude v případě úspěchu ve věci odměněn podílovou odměnou ve výši cca 20% z přisouzené částky.

Třetím pilířem je omezování rizika zneužití hromadné žaloby. Tohoto rizika, které se zejm. v USA v souvislosti s hromadnými žalobami často zmiňuje, jsou si předkladatelé návrhu vědomi a počítají s nástroji, které by jej mělo omezit na minimum.

Jaký sektor čelí hromadným žalobám? Kolik může firma zaplatit žalujícím stranám v rámci hromadné žaloby?

Jedna z nejvýznamnějších hromadných žalob byla podána proti tabákovým společnostem. Ty musely zaplatit 206 miliard dolarů v průběhu 25 let v souvislosti s úhradou nákladů ve zdravotnictví. Dalším medializovaným sporem je případ diskriminace žen v síti supermarketů Walmart. Další příklady amerických případů hromadných žalob jsou uvedeny na této webové stránce.

Je však nutné brát v potaz, že český právní řád nezná tzv. punitive damages či penální náhradu škody, která v USA mnohdy vede k velmi nadsazeným částkám.

Jak se lidé dozví o tom, že jsou žalující stranou v hromadné žalobě?
Velká role v informování spotřebitele bude dána advokátovi žalující strany a dále též soudu, který bude mít v této souvislosti rovněž posílené pravomoci.

Co zajímalo účastníky panelové diskuze?
Účastníky panelové diskuze zajímaly například důvody, proč neuplatněné nároky žalovaných mají dle návrhu připadat státu, jestli by neměla být posílena role spotřebitelských spolků s cílem omezit šikanózní hromadné žaloby a tudíž i náklady společností, které se mohou promítnout do vyšších cen. V diskuzi také zaznělo, že soudy zavedení hromadných žalob velmi vítají. Došlo by totiž k výraznému omezení administrativy související s vyřízením sporů, které dnes musí řešit individuálně. Jedná se zejména o případy bankovních poplatků, případ H-Systemu nebo řešení problémů související s černými jízdami cestujících v dopravních prostředcích.

Více o návrhu věcného záměru zákona o hromadných žalobách najdete zde: Návrh věcného záměru.

Neziskový sektor a filantropie má tradici i v Česku

Český klub absolventů IVLP pořádal 29.11. panelovou diskuzi o tom, jak funguje neziskový sektor a filantropie v České republice a jak jej ovlivňuje stát. Dozvěděli jsme se, že:

  • V dobrovolnictví na tom nejsou v porovnání s Evropou Češi vůbec špatně.
  • Shánět peníze pro neziskový sektor je v Česku jednodušší.
  • Financovat dobré věci lze i prostřednictvím závětí. 
  • Stát chce podpořit individuální a firemní dárcovství.
  • Giving Tuesday dorazilo společně s Black Friday i k nám.
  • Neziskovou organizací mohou být i internetové noviny.
  • Kalifornie započítává do daňového zvýhodnění i čas stravený dobrovolnictvím.

V dobrovolnictví nejsou Češi pozadu. Oproti Polsku a Maďarsku jsme na tom velmi dobře.

Dobrovolnictví, spolková činnost a dárcovství – to vše se skrývá pod pojmem filantropie podle Terezy Pospíšilové, která se neziskovému sektoru a filantropii věnuje na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Filantropie má podle ní v Česku dlouholetou tradici, která má své kořeny už v Rakousku-Uhersku a rozvíjela se i za první republiky. Aktuálně je v Česku až nad 100 000 neziskových organizací. Lidé se zapojují především do sportovních klubů, či do spolků dobrovolných hasičů. Česká republika se počtem dobrovolníků (30 % občanů) pohybuje kolem průměru evropských zemí. Řadíme se k zemím jako Rakousko a Belgie a překonáváme Polsko, Slovensko a Maďarsko. Vzorem pro nás může být Nizozemí s 47 procenty aktivních občanů, nebo Skandinávie.

Samotné dárcovství u nás po revoluci začíná zcela od 0. Komunistický režim dárcovství nepodporoval a nadace tak neměly na co navazovat. Češi ze začátku nechápali dobročinné motivy a na štědré mecenáše (zejména emigranty) se dívali někdy s podezřením, že protěžují své soukromé zájmy. Dnes čelí neziskový sektor další výzvě- klesající důvěře, k níž přispěla například migrační krize.

Shánět peníze pro neziskový sektor je v Česku jednodušší. Financovat dobré věci lze i prostřednictvím závětí. 

Tomáš Vyhnálek, ředitel fundraisingu nevládní organizace Člověk v tísni a absolvent programu IVLP, vnímá český trh jako fantastický trh pro fundraising ve srovnání s Irskem, kde existuje na neziskovém poli mnohem větší konkurence. Do fundrasingu se musí investovat stejně jako do ostatních aktivit. Za 1 Kč vloženou do fundraidingu získá Člověk v tísni 15 Kč nazpět. Neziskovému sektoru doporučil Tomáš Vyhnálek získávat peníze v online prostoru. Člověk v tísni spolupracuje i s tzv. influencery, jako je např. youtuber Kovy.

Podle Tomáše Vyhnálka přestává být v Česku tabu financování neziskového sektoru prostřednictvím závětí. V roce 2015 ve Velké Británii tímto způsobem získal neziskový sektor 2,5 mld liber.

Člověk v tísni má dnes okolo 25 000 pravidelných individuálních dárců. Stát Člověku přispívá jen 8 procenty. Přispívají spíš lidé než firmy. Více finančních dárců žije v Praze, tj. 45 procent. Člověk v tísni si nevezme peníze od každého. V minulosti odmítl dar ve výši 5 milionů Kč.

Stát chce podpořit individuální a firemní dárcovství

Další panelistka Martina Štěpánková, náměstkyně ministra a ředitelka Sekce pro lidská práva Úřadu vlády České republiky, představila práci Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Věří, že tento poradní orgán bude pokračovat i nadále – i když pod jiným politickým vedením. Stát podle ní bude pokračovat v plnění úkolů vylývajících ze Státní politika vůči NNO na léta 2015 – 2020. Jedním z principů, který je ve Státní politice uveden je, že vláda bude podporovat dobrovolnictví a dárcovství jako projev participace občanů na věcech veřejných. Na jaře má vzniknout studie o firemním dárcovství a brzy má být publikován také rozbor financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů v roce 2016.

Stát bez krajů a obcí zaplatil v souhrnné částce v roce 2015 neziskovému sektoru 10 mld Kč. Většinou se jedná o úhradu za činnosti a služby, které si stát nakupuje. Přes 4 mld Kč šlo na sociální služby. Nastavením grantů stát protěžuje určitá témata, kterými se neziskový sektor zabývá. Zaznělo také, že mezi neziskovými organizacemi jsou i také, které kritizují činnost státu. Stát tak přispívá i svým kritikům. 

Giving Tuesday v Česku se právě vyhodnocují

Lucie Mádlová, výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti, o.p.s., představila posluchačům aktuální ročník Giving Tuesday, které se těší větší obliby nejen v Česku, ale i na celém světě. Do Česka přichází společně s Black Friday. Zapojují se do něj individuální dárci, korporace, ale i ambasádoři. Lidé jsou motivováni i tím, že se například díky příspěvku spolupracující organizace zdvojí částka, kterou přispějí. Obecně je v Česku členství v Asociaci společenské odpovědnosti čím dál tím větší zájem. Aktuálně mají 210 členů a noví se hlásí sami. Kromě Giving Tuesday, které probíhá 28.11., existuje v Česku i Den dárcovtsví (29.11.).

GivingTuesday prezentace 29.11.

Neziskovou organizací mohou být i internetové noviny

Ondřej Neumann, ředitel Ústavu nezávislé žurnalistiky, HlídacíPes.org
, představil neziskovou organizaci, která se snaží vyvážit vliv miliardářů na mediální scéně a reagovat na krizi mediální businessu, kdy jsou informace a zprávy na internetu zdarma. V době, kdy řadu médií vlastní Andrej Babiš, Daniel Křetínský či Marek Dospiva, chtějí nabídnout témata, která se v běžných médiích neobjeví. Inspiraci našli v USA v projektu Propublica.org. Mezi jejich stěžejní témata patří sledování mediální scény, činnosti českých miliardářů, ruské zájmy v Česku. Vydavají i různé publikace, např. o Miloši Zemanovi.

Kalifornie podporuje filantropii o poznání více

Jedna z našich účastnic, Barbora, žila dlouhodobě v Silicon Valley. Popsala, že tamní filantropie je mnohem více danově zvýhodněna. Do daňového odečtu lze započíst například i čas stravený dobrovolnictvím.

Diskuzi moderoval Libor Marek, zástupce ředitele Nadace Neziskovky.cz. Všem panelistům a moderátorovi děkujeme za jejich vystoupení a čas, který diskuzí a přípravou na ni strávili.

 

Ekonomové diskutovali o rizicích české ekonomiky po volbách a o potřebných opatřeních budoucí vlády

O tom, co českou ekonomiku čeká a před jakými výzvami stojí, debatoval v Americkém centru panel složený z předních českých ekonomů – Evy Zamrazilové, hlavní ekonomky České bankovní asociace, Tomáše Holuba, ředitele sekce měnové České národní banky a Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma společnosti Cyrrus. Podle panelistů je aktuálně česká ekonomika v dobré kondici a těží z hospodářského růstu v Evropské unii a domácí poptávky. Budoucí vláda by ale neměla podcenit rizika a měla by se připravit na ekonomické zpomalení.

Odborníci z praxe přednášeli mladým podnikatelům v rámci YEF

Český klub absolventů IVLP, z.s. pozval na sobotní workshop YEF (Young Entrepreneur Fellowship Program) odborníky, aby mohli své bohaté zkušenosti z různých oborů předat mladým začínajícím podnikatelům. Svými přednáškami posluchače zaujali André Dravecký, Miroslav Uřičař a Lukáš Kovanda. Všem řečníkům děkujeme za jejich čas, vstupy a za praktické rady.
André Dravecký, zakladatel společnosti ShipVio, si účastníky získal povídáním o tom, jak zahájit podnikání a jak financovat podnikatelské aktivity prostřednictvím fondů. Jeho společnost ShipVio vyhrála středoevropské kolo soutěže StartupWorld Cup a v Silicon Valley se umístila na čtvrtém místě v souboji o investici ve výši 1 milion dolarů.
Miroslav Uřičař, partner LEGALITÉ advokátní kancelář s.r.o., mimojiné odborník na GDPR, se ve svém vystoupení zaměřil na ochranu osobních ůdajů. Zmínil například, jaká úskalí čekají firmy, které zpracovávají informace o potenciálních zákazních a využívají je pro marketingové účely.
Tématem Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma společnosti Cyrrus, bylo nebankovní financování start-upů a menších firem. Účastníci si během jeho přednášky mohli odnést tipy, jak zajistit prostředky pro rozvoj jejich firem prostřednictvím crowdfundingu či dluhopisů.
Tento projekt YEF připravoval Český klub absolventů IVLP, z.s. ve spolupráci s Americkým centrem za finanční podpory Velvyslanectví Spojených států amerických.

Diskuze „Hádej, co bude k večeři“ 29. 3. 2017

Český klub absolventů International Visitor Leadership Program (IVLP) pořádal diskuzi o biotechnologiích v zemědělství a potravinářství, potravinách nového typu a o nejnovějších trendech ve stravovacích návycích. V panelu zasedli experti z Odboru bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství ČR Jitka Götzová a Petr Beneš. Panelisté byli absolventy International Visitor Leadership Programs.

Diskuze „Proč je ve vědě málo žen?“ 20. 3. 2017

Vědkyň ubývá, podle posledních statistik je zastoupení žen mezi výzkumníky nejnižší od roku 2001, dosahuje přibližně 27 procent. Přitom na vysokých školách dívky převládají. Čím věda ženy odrazuje? Proč přicházíme o ženské vědecké talenty? Při diskusi v Americkém centru v Praze hledaly odpovědi na tyto otázky špičkové vědkyně prof. Helena Illnerová a prof. Helena Tlaskalová-Hogenová.

Vědci jsou dnes zavaleni administrativou a byrokracií, namísto hlubokého bádání se musejí zaobírat množstvím papírů při vyřizování grantových žádostí. I to je podle profesorek Illnerové a Tlaskalové důvod, proč žen ve vědě ubývá. „Ta neefektivnost může ženy odrazovat, obzvlášť když jsou matkami, které se snaží využívat čas na maximum a zbytečně jím neplýtvat,“ uvedla prof. Illnerová. Kvůli způsobu financování postaveného na grantech se navíc ve vědě rozbujel silný konkurenční souboj, což ženám také nemusí podle Illnerové vyhovovat.

Přímou diskriminaci na vlastní kůži prý ani jedna z vědkyň nezažila, nebo si jí nejsou vědomy. Přesto ale příkladů, kdy v jejich okolí došlo ke znevýhodňování na základě pohlaví, několik uvedly – například při rozhodování komisí o udělení grantu. „Zažila jsem, jak muži v komisi čtou životopis vědkyně a vidí tam čtyřletou mateřskou pauzu, vůbec neberou v potaz, že během té doby žena porodila dvě děti a po pauze vyletěla její publikační aktivita strmě nahoru, vidí jen tu pauzu,“ zmínila prof. Illnerová.

Podle Heleny Tlaskalové by pomohlo, kdyby se upravil způsob financování výzkumu tak, aby šlo více peněz institucím a méně přes granty a aby ubylo administrativy. Obě se shodly na tom, že by bylo dobré podpořit rodiče při návratu z rodičovské dovolené do aktivní vědy. Právě ženy totiž někdy řeší problém, že jim skončí projekt zrovna v době mateřské přestávky, a ony pak mají ztížený návrat na původní pozici.

Sebedůvěra a podpora

„Ženy se samy aktivně málokdy hlásí o povýšení. Kdyby mě kolegové nepřemluvili a nepodpořili, nemám dnes ani docenturu,“ dodala prof. Tlaskalová. Helena Illnerová má stejnou zkušenost, ani ona neměla ambice stát se profesorkou, nebo dokonce předsedkyní Akademie věd ČR. Instituci přitom vedla jako první žena v historii v letech 2001 až 2005. Tehdy se paradoxně setkala s nepochopením od kolegyň a kamarádek. „Říkaly mi, já se ti divím, že do toho jdeš, vždyť jsi babička, máš vnoučata. Neumím si vůbec představit, že by někdo ve stejném případě řekl mému muži, já se ti divím, vždyť jsi dědeček,“ řekla Illnerová.

Nezbytnou výbavou vědců a vědkyň musí být zvídavost a chuť dělat věci pořádně, míní obě profesorky. Důležitá je role učitelů a učitelek, kteří by měli umět děti nadchnout už na základních a středních školách. Při vstupu do světa vědy je pak podle zkušeností vědkyň klíčové narazit na zapálené a nadšené školitele a školitelky, kteří mladému člověku otevřou dveře výzkumu a inspirují je.

Diskusi Proč je ve vědě stále málo žen? uspořádal Český klub absolventů IVLP ve spolupráci s Americkým centrem. Akci moderovala dr. Marcela Linkovávědecká pracovnice a vedoucí oddělení Národního kontaktního centra – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR.

 

Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.

Po studiích biochemie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze nastoupila do Fyziologického ústavu AV ČR. Proslavila se objevem závislosti funkce biologických hodin v mozku savců na délce dne během ročních období (chronobiologie). Je autorkou nebo spoluautorkou více než 100 původních vědeckých prací publikovaných převážně v renomovaných odborných časopisech. V letech 2001 až 2005 vedla Akademii věd. Je držitelkou českého státního vyznamenání Medaile Za zásluhy II. stupně.

Prof. MUDr. Helena Tlaskalová-Hogenová, DrSc.

Vystudovala Fakultu všeobecného lékařství UK. Od roku 1962 je vědeckou pracovnicí Mikrobiologického ústavu AV ČR. Dlouhodobě se zabývá základním výzkumem v oblasti imunologie. Zaměřuje se na význam střevní mikroflóry pro vznik chronických onemocnění (celiakie, potravinové alergie) a na imunopatolgoii střev včetně rakoviny. Je autorkou nebo spoluautorkou více než 140 původních vědeckých prací publikovaných převážně v renomovaných odborných časopisech. Za svou výzkumnou činnost obdržela řadu českých i zahraničních ocenění.

Mgr. Marcela Linková, PhD.

Vede výzkumné oddělení Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR. Zaměřuje se na sociologii genderových organizací, výzkumné kariéry, proměny systému výzkumu a vývoje a hodnocení vědecké práce z genderové perspektivy. 

 

Výběr ze statistik:

Zastoupení žen v magisterském studiu dosáhlo v roce 2014 59,7 %, mezi doktorandy bylo 44,4 % žen.

  • V přírodních vědách dosáhlo zastoupení žen v magisterském studiu 42,4 % a v doktorském studiu 46,1 %.
  • Technické vědy studovalo 31,9 % žen na magisterské úrovni a 27,0 % na úrovni doktorské.
  • V zemědělských vědách tvořily ženy 65,8 % magisterských studentů a 56,3 % doktorandů.
  • Lékařským vědám se na úrovni magisterského studia věnovalo 67,3 % žen a 53,4 % jich bylo mezi doktorandy.
  • Sociální a humanitní vědy studovalo 67,6 % žen na magisterském stupni a 53,2 % v doktorském studiu.

Zdroj: Postavení žen v české vědě. Monitorovací zpráva za rok 2014. Národní kontaktní centrum – gender a věda.

Připravila: Leona Matušková, Odbor akademických médií SSČ AV ČR
Publikováno na webu Akademie věd ČR.

Proč je ve vědě stále málo žen

Medailonky panelistů

Akademický bulletin

Diskuze „Inkluzivní vzdělávání – zkušenosti ze zahraničí“ 22. 2. 2017

Český klub absolventů IVLP (International Visitor Leadership Program) pořádal 22. února v Americkém centru panelovou  diskuzi o inkluzivním vzdělávání Romů a s tím související témata.  Panelisté poradkyně ministryně školství Monika Šimůnková, organizátor romských komunit v Ostravě Miroslav Klempár, ředitelka IQ Roma Servis Katarína Klamková v Brně, organizátorka romských komunit v Ostravě ve věci rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělávání Magdalena Karvayová a moderátorka mluvčí ministryně školství Jarmila Balážová se podělili o své zkušenosti z programů IVLP.

Diskuze „Liberální demokracie a úskalí korupce“ 11. 1. 2017

Profesorka politologie Vysoké školy ekonomické Vladimíra Dvořáková a předseda nevládní organizace EkonLab z.s. Jiří Skuhrovec diskutovali o boji s korupcí v České republice. Mimo jiné se zaměřili na dopad korupce na ekonomiku, transparentnost hospodaření krajů, měst a obcí a jak se píše o korupci v českých médiích. Vladimíra Dvořáková a Jiří Skuhrovec jsou absolventy programů IVLP (International Visitor Leadership). Absolvent IVLP a poradce pro záležitosti Evropské unie Radek Vogl diskuzi moderoval.

Prezentace prof. Vladimíry Dvořákové je zde: Prezentace o korupci