Přetížení soudů a nedostatečné vymáhání práv spotřebitelů jsou důvody, proč Ministerstvo spravedlnosti začalo připravovat návrh věcného záměru zákona o hromadných žalobách. Do vytvoření tohoto návrhu byli zapojení úředníci z legislativního odboru Ministerstva spravedlnosti ČR – Anežka Janoušková, Kateřina Hamáčková a Adam Hexner. Nedávno se účastnili programu IVLP se zaměřením na fungování hromadných žalob v USA a 7.12. v 18 hod v Americkém centru shrnuli jejich poznatky, které posbírali na setkání se zástupci soudů, advokátů, novinářů, akademiků, žalovaných a žalujících stran. Diskuzi moderoval šéfredaktror reportážní publicistiky ČT Marek Wollner, taktéž absolvent IVLP programu. Připravili jsme pro Vás z tohoto setkání nejzajímavější otázky a odpovědi.
Co hromadné žaloby jsou?
Umožňují velké skupině osob se stejným nebo velmi obdobným nárokem uplatňovat svá práva společně v jednom jediném řízení. Ušetří se náklady na straně žalobců (jeden soudní poplatek, jeden znalecký posudek, jeden advokát atd.), na straně žalovaného (nebude muset hradit náklady řízení stovkám žalobců) i na straně státu (jediný soudce odklidí všechny spory v jednom soudním řízení, důkazy se budou provádět jen jednou, svědci se budou vyslýchat jen jednou, atd.)
Proč jsou hromadné žaloby tématem i v Česku?
Lidé se chtějí bránit nezákonným poplatkům účtovaným soukromými společnostmi, některým praktikám mobilních operátorů, či tzv. šmejdů či nekvalitním potravinám anebo zboží. V USA je do dějin hromadných žalob zapsala také kauza Dieselgate týkající se mylně uváděných emisí automobilů anebo různé ekologické havárie jako nehoda ropné plošiny BP v Mexickém zálivu či znečištění podzemních vod zfilmované ve snímku Erin Brokovich.
Jaké jsou základní pilíře hromadných žalob navržených v návrhu věcného záměru zákona o hromadných žalobách?
Prvním pilířem je princip opt-out. To znamená, že účastníkem řízení budou všichni, kterým vzniká nárok, s výjimkou těch, kteří účast výslovně odmítnou. To, zda je možné vést v konkrétním případě hromadnou žalobu, jaký je rozsah skupiny a kdo je jejím členem bude úkolem tzv. certifikační fáze řízení, která bude předcházet samotnému projednání věci. Počítá se i se součinností žalovaného, v jehož zájmu bude, aby byl okruh poškozených jednoznačně určen. Opt-out se hodí zejména při vymáhání bagatelních pohledávek, jejichž nízká výše nemotivuje poškozené k jakékoliv aktivitě.
Opakem je princip opt-in, kde se sporu účastní pouze ti, kteří se o plnění nároku přihlásí. I s tímto systémem ve výjimečných případech věcný záměr počítá, zejména když žalované nároky dosahují individuálně vysokých částek, a lze proto předpokládat, že poškození určitou aktivitu při vymáhání vyvinou.
Druhým pilířem je významná a poněkud netradiční role advokáta. Ten bude jednak ve sporu zastupovat celou skupinu, nikoliv tedy konkrétního žalobce, který jej oslovil. Dále se též počítá, že bude do značné míry investorem celého sporu – ponese průběžné náklady a za toto své riziko bude v případě úspěchu ve věci odměněn podílovou odměnou ve výši cca 20% z přisouzené částky.
Třetím pilířem je omezování rizika zneužití hromadné žaloby. Tohoto rizika, které se zejm. v USA v souvislosti s hromadnými žalobami často zmiňuje, jsou si předkladatelé návrhu vědomi a počítají s nástroji, které by jej mělo omezit na minimum.
Jaký sektor čelí hromadným žalobám? Kolik může firma zaplatit žalujícím stranám v rámci hromadné žaloby?
Jedna z nejvýznamnějších hromadných žalob byla podána proti tabákovým společnostem. Ty musely zaplatit 206 miliard dolarů v průběhu 25 let v souvislosti s úhradou nákladů ve zdravotnictví. Dalším medializovaným sporem je případ diskriminace žen v síti supermarketů Walmart. Další příklady amerických případů hromadných žalob jsou uvedeny na této webové stránce.
Je však nutné brát v potaz, že český právní řád nezná tzv. punitive damages či penální náhradu škody, která v USA mnohdy vede k velmi nadsazeným částkám.
Jak se lidé dozví o tom, že jsou žalující stranou v hromadné žalobě?
Velká role v informování spotřebitele bude dána advokátovi žalující strany a dále též soudu, který bude mít v této souvislosti rovněž posílené pravomoci.
Co zajímalo účastníky panelové diskuze?
Účastníky panelové diskuze zajímaly například důvody, proč neuplatněné nároky žalovaných mají dle návrhu připadat státu, jestli by neměla být posílena role spotřebitelských spolků s cílem omezit šikanózní hromadné žaloby a tudíž i náklady společností, které se mohou promítnout do vyšších cen. V diskuzi také zaznělo, že soudy zavedení hromadných žalob velmi vítají. Došlo by totiž k výraznému omezení administrativy související s vyřízením sporů, které dnes musí řešit individuálně. Jedná se zejména o případy bankovních poplatků, případ H-Systemu nebo řešení problémů související s černými jízdami cestujících v dopravních prostředcích.
Více o návrhu věcného záměru zákona o hromadných žalobách najdete zde: Návrh věcného záměru.
