Maličkosti, díky kterým uspějete na americkém trhu

Chcete-li na americký trh, pak pozor na angličtinu. „Good“ neznamená „dobrý“ a pokud je Váš produkt „fajn“, tak nezaujmete. Zakázaná slova na obchodních jednáních v USA prozradili na debatě Českého klubu absolventů IVLP Ondřej Fryc z Reflex Capital, Tomáš Posker z Oscar Senior a Lubo Smid ze STRV. Díky všem a taky díky ekonomovi Lukášovi Kovandovi ze společnosti Czech Fund za otázky, které nám odhalily, co funguje a nefunguje na americkém trhu.

Video z celé akce je k dispozici na Twitteru Velvyslanectví USA.

IVLP snídaně č.4: Vliv Čechů v EU dne 15. 5. 2019

„Vliv Čechů v EU. Zvětší se po volbách do Evropského parlamentu?“ Na toto téma v průběhu čtvrté IVLP snídaně diskutovali ve středu 15. 5. 2019 Dita Charanzová, poslankyně Evropského parlamentu, a Alexander Vondra, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti. Snídani nás provedla novinářka Kateřina Šafaříková z týdeníku Respekt, která se snažila zjistit, čím to je, že se některým zemím, jako je Dánsko či Nizozemí, daří své potřeby lépe prosazovat. Diskutovali jsme také o tom, do jaké míry dochází k předávání informací mezi vládou a europoslanci a jak se znají čeští úředníci v EU navzájem. Zkritizovali jsme návrh rozhování kvalifikovanou většinou namísto jednomyslného rozhodování, se kterým přišel předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Shodli jsme se na tom, že deregulace je mnohem náročnější než regulace. 

Občerstvení zajistila táborská obecně prospěšná společnost Kaňka, která poskytuje péči osobám s postižením a pomáhá jejich integraci do společnosti. Na snídani spolupracovala s Antonínovým pekařstvím.

IVLP snídaně č.3: Výzvy NATO v příštích deseti letech s Petrem Pavlem a Petrem Kolářem

Třetí IVLP snídani jsme zorganizovali u příležitosti výročí 20-ti let od našeho vstupu do NATO.
Bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel a bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář otevřeně diskutovali o přetrvávající pozici Ruska vůči NATO i o vzrůstajícím vlivu Číny, a to i ve vojenské oblasti. Nevyhnuli se ani interním problémům NATO spojených kupříkladu s Tureckem. Oba řečníci se shodli, že jeho členství v alianci je třeba i nadále považovat za strategické navzdory tamním politickým proměnám.
Generál Petr Pavel zdůraznil politickou roli aliance, která je podle něj i nadřazena té vojenské. Rozebrány byly i hrozby v podobě neutuchající aktivity mezinárodních teroristických skupin i exponenciálně vzrůstajícího počtu kyberútoků ze strany „nestátních“ aktérů skrytě podporovaných konkrétními vládami.
Snídani moderoval Radko Hokovský, předseda think-tanku Evropské hodnoty a absolvent programu IVLP v roce 2013.
Diskuse se v publiku zúčastnil vedle současných i bývalých politiků, zástupců nevládních organizací i byznysu, rovněž americký velvyslanec Stephen B. King a další představitelé ambasády.
Účastí na snídani jsme podpořili neziskovou organizaci Kaňka z Tábora. Děkujeme Magdaleně Bednářové za zajištění občerstvení.

Marek Wollner a Robert Břešťan hovořili na IVLP snídani o investigativní žurnalistice

Na druhé IVLP snídani o svých novinářských zkušenostech hovořili Marek Wollner z České televize a Robert Břešťan ze serveru Hlídacípes.org.

Řeč byla o tom, jak si novinář volí téma a řečníky, nebo o tom, jak se novináři vzdělávají a jak fungují novináři v regionech České republiky.

Kvůli shutdownu v USA jsme tentokrát nemohli využít prostor Amerického centra. Děkujeme coworkingovému centru Sněmovní 7 za poskytnutí prostor a Kaňce, o.p.s. za přípravu občerstvení.

 

Již brzy proběhne druhá IVLP snídaně – tentokrát v prostorách Sněmovní 7

Nezapomeňte dorazit na druhou IVLP snídani na téma Investigativní žurnalistika a nezávislost médií v České republice s Markem Wollnerem z České televize a Robertem Břešťanem z HlídacíPes.org. Oba se zúčastnili programu IVLP. Snídaně se uskuteční v úterý 15. ledna od 8.15 hod v prostorách Sněmovní 7. Velmi se na povídání s nimi těšíme a věříme, že Vás téma investigativní žurnalistiky zaujalo. Se závaznými přihláškami na snídani, prosím, neváhejte, kapacita sálu je omezená. Účast potvrďte na emailu ivlp@seznam.cz. Moc se na setkání s Vámi těšíme.

Snídaně s panem velvyslancem Stephenem Kingem

Český klub absolventů International Visitor Leadership Program (IVLP) uspořádal v Americkém centru snídani pro své členy za účasti velvyslance Kinga, kterého zpovídali členové Výboru Českého klubu absolventů IVLP Tereza Engelová a Václav Sochor, o jeho životě coby diplomata v Praze a také o podnikatelských zkušenostech s vedením firem ve Spojených státech.

Co zaznělo? Třeba že máme dělat to, v čem jsme dobří. Obdobně to pan velvyslanec říká i v rozhovoru pro časopis Czech&Slovak Leaders.

Jednalo se o první ze série networkingových setkání, které vedení klubu organizuje pro své členy, aby jim umožnilo stavět na pracovních kontaktech získaných účastí na programu a maximalizovali jejich potenciál. Příští snídaně Českého klubu absolventů IVLP na téma nezávislosti médií v České republice, je naplánována na 15.ledna 2019.

Setkání našich členů v Brně – 8.10.2018

Děkujeme Michalu Hrabí za to, že přišel s výborným nápadem uspořádat brněnské IVLP setkání v pondělí 8.10. od 17:30. Seznámili jsme se, poznali jsme se i po odborné stránce a probrali jsme další směřování našeho klubu. Zejména jsme se zamýšleli, jak bychom mohli pomoci propojování členů, kteří mají zájem spolupracovat na různých projektech a aktivitách. Kromě toho jsme taky stihli prodiskutovat administrativní překážky ve stavebnictví, problémy při zaměstnávání kvalifikovaných cizinců a komunální volby. Na setkání dorazili také Václav Sochor a Lenka Andrýsová z Výboru Českého klubu absolventů IVLP.

 

Pište si do diáře: IVLP setkání v Brně – 8.10. v 17:30

IVLP program byl pro řadu z nás inspirací pro další pracovní či osobní kroky. Návratem z USA ale nic nekončí, naopak. Náš Český klub absolventů IVLP pro Vás plánuje například IVLP snídaně se zajímavými řečníky. Rádi se Vám na nich mimo jiné představíme osobně a načerpáme inspiraci, co byste v rámci klubu rádi dělali. Zároveň Vám představíme zamýšlené aktivity. 

Začneme tentokrát v Brně. Michal Hrabí přišel s výborným nápadem uspořádat brněnské IVLP setkání v pondělí 8.10. od 17:30.

Pojďme se tedy společně sejít, lépe se seznámit, něco zajímavého se o sobě dozvědět a vzájemně se inspirovat i mimo naše hlavní město. 

Potvrďte nám účast. Pokud budete mít další nápady na společné aktivity, napište nám. Rádi je s Vámi, pokud to bude v našich silách, podpoříme.

Chcete proniknout na americký trh? Nic není nemožné!

Nad vstupem na americký trh přemýšlí řada českých podnikatelů. Jedná se o trh s nesčetnými obchodními příležitostmi, který se může stát odrazovým můstkem pro další firemní růst. Dopravní náklady dnes, jak zmínil Zdeněk Jahoda ze společnosti Emco vyvážející do USA, nejsou žádnou překážkou. Evropany stojí převoz zboží do USA obdobnou sumu jako americké firmy obchodující v rámci USA .

O přítomnosti českých firem na americkém trhu jsme debatovali v Americkém centru s ekonomy a podnikateli. Děkujeme Lukáši Kovandovi ze společnosti Cyrrus za moderování. Bez jeho trefných otázek bychom se toho tolik nedozvěděli. 

Česko-americké obchodní vztahy za posledních 100 let pohledem Aleše Michla z Quantu

Česko dohání USA. To ukázal na vývoji řady makroekonomických ukazatelů Aleš Michl, spolumajitel investičního fondu Quant, který obchoduje výhradně s americkými akciemi 500 největších amerických firem. “V roce 1918 byl HDP na hlavu v USA 2,9 krát vyšší než v Československu. Dnes je HDP na hlavu v USA  1,7 krát vyšší než v České republice,” vysvětlil Aleš Michl, jak jsme se ekonomicky USA přibližili.

Za posledních 100 let také posílila podle statistik Aleše Michla naše měna. Kurz Kčs/USD byl krátce po vzniku Československa 23,8 a dnes je kurz 21,7 Kč/USD.  Český export do USA z celkových exportů zůstává prakticky stejný po celé století, tedy kolem 2 %. Z USA ale dováží Česká republika poměrně výrazně méně. Z původních 17,6 % podílu na dovozu do Česka zůstalo americkým firmám dnes pouze 2,5 %. Obchodní bilance z pohledu Česka nyní deficitní -5,4 miliardy Kč, tehdy (ale pozor bez zohlednění inflace) – 3,6 miliard Kč.  Z USA se k nám vozily hlavně vozy značky General Motors. Češi vyváželi například hudební nástroje. 

Aleš Michl také uvedl, že se české firmy v Americe umí dobře prosadit. Jmenoval úspěch firem Emco, GZ media, Brano a dalších. Zajímavé je také, jak se vyvíjela nezaměstnanost. Nezaměstnanost v Československu byla před přibližně 100 lety 0,6 %, dnes je vyšší, ale pořád velmi nízká na úrovni 2,3 %. V USA 1,4 %, dnes 3,8 %.

Vývoj vzájemných obchodních vztahů mohou ovlivnit případné obchodní bariéry. Na nedávné zavedení cel USA a pod hrozbou světové obchodní války reaguje i inevstiční fond Quant, který hospodaří s 450 miliony Kč. Z původně 80 % prostředků investovaných do akcií drží fond aktuálně pouze 66 %, uvedl Aleš Michl. Ten také upozornil, že USA zvažují uvalení cla na automobilový průmysl, což by výrazně mohlo zasáhnout Česko. „Na USA je Česko více závislé, než si myslíme. To díky reexportům prostřednictvím Německa,“ vysvětluje. 

Mít Silicon Valley v Česku podle Aleše Michla jen tak jednoduše nebudeme mít. Narozdíl od Američanů nejsme takoví risk-takeři a krach a neúspěch se v Česku neodpouštějí. 

Aleš Michl je absolvent programu IVLP. V USA jej nejvíc zaujalo, kolik administrativy a pravidel představoval zákon Dodd-Frank Act. Prý ani Goldman Sachs nebyla s to celý zákon přečíst. Na druhou stranu ho zaujala minimállní regulace ve státě New Hamphire, který má oficiální státní motto: „Live free or die“. V tomto státu lidé v autech nemuseli používat ani bezpečnostní pásy – nebot je to prý vaše volba co s životem…

Více o Alešovi najdete na LinkedIn Sledujte jeho názory na Twitteru.

Vít Horký a Brand Embassy na pošesté uspěli. Vyváží do USA „jedničky a nuly“

Na šestý pokus nám to v Americe vyšlo,“ řekl Vít Horký, spolumajitel a zakladatel společnosti Brand Embassy, která vyváží software podporující firmy při práci se sociálními sítěmi. Osobně v San Franciscu a San Diegu tráví téměř polovinu roku. Obchody s USA začaly vycházet asi po třech letech snažení. 

Napřímo sice prodávat produkt v USA můžete, ale pokud chcete výrazně růst, potřebujete americkou pobočku a lokální zaměstnance,“ dává tipy Vít Horký dalším začínajícím podnikatelům, kteří usilují o americký trh. „Americkému trhu, pokud na něm chcete opravdu uspět, se musí věnovat jeden ze zakladatelů firmy. Nejlépe totiž dokáže prodat váš produkt,“ vysvětluje.

Chybou Brand Embassy podle něj bylo, že svou společnost ze začátku prezentovali jako evropskou firmu. Záhy zjistili, že lépe na amerického klienta působí, když se jeví víc americky, má kancelář a pobočku v USA a dlouhodobou vizi působení na americkém trhu. Pobočka ale není také zárukou úspěchu. „Měli jsme sice americké zaměstnance, ale cítili se v USA bezprizorně. Dělil nás i časový rozdíl. I zaměstnancům se musíte věnovat a vést je. Skvěle motivuje pochvala od šéfa, který je uznávaný,“ sdílel svou další zkušenost z amerického trhu Vít Horký. Zaměstnanci v USA jsou sice drazí, ale fungují výborně. „Při výběru se opírám o osobní doporučení lidí, co znám,“ dodává.

Češi jsou podle něj opatrnější a bojí se neúspěchu. Přitom, když neuspějeme v Česku, skončíme na pracáku, v USA skončí neśpěšní pod mostem,“ popisuje rozdíly mezi českým a americkým podnikatelským prostředím. V Americe jsou investoři podle Víta Horkého větší optimisté. „Moc dobře znají statistiku uspěšnosti start-upů, přesto riskují. V Česku máme 33 business angelů, přičemž z nich pouze polovina jsou Češi,“ dodává. Unikátní úspěch Silicon Valley připosuje Standfordu a koncetraci „mozků“, kteří založili firmy. Něco obdobného pozoruje i v Číně, Izraeli, či Švédsku. V Česku jsme ale taky podnikaví. „Máme tu největší hustotu eshopů na světě,“ říká Vít Horký.

Co si myslí Vít Horký o aktuální ochranářské politice USA? Obchodní válka začala už omezením vízové politiky a „dovozu mozků“. Donald Trump tímto opatřením výrazně zkomplikoval situaci v Silicon Valley, kde chybí zaměstnanci, a teď získat je je ještě větší problém,“ míní Vít Horký z Brand Embassy.

Česká komunita v Silicon Valley podle Víta Horkého funguje. Lidé si tam pomáhají. Stejně tak i jiné komunity chtějí pomáhat. „Čeští podnikatelé ze Silicon Valley mě naučili připravit se dobře na schůzku. Zaprvé musíte být schopni říct, jaké tři top problémy řešíte a co děláte, zadruhé jak by vám mohl pomoci člověk, se kterým máte schůzku, zatřetí na koho vás dotyčný může dále napojit, a já se ještě nakonec schůzky ptám, jak můžu člověku, se kterým mám schůzku, pomoci,“ prozradil pár tipů, jak se připravit na důležité jednání Vít Horký.

Vít Horký v roce 2011 ve svých 25 letech spoluzaložil společnost Brand Embassy. Brand Embassy je globální technologická firma, která pomáhá firmám se zákaznickou péčí v nových digitálních kanálech. Vyvinuli například nástroj umožňující společnostem najít a jednoduše oslovit nespokojené zákazníky v online prostředí. Před Brand Embassy spoluzaložil Vít Horký ve věku 17 let svou první společnost – digitální tvůrčí agenturu- Inspiro Solutions. V roce 2012 zařadil týdeník Marketing & Media Víta Horkého mezi nejvýznamnější marketingové osobnosti roku 2012. Více o Vítovi najdete na LinkedIn.

Emco prorazilo do USA díky bezlepkovým tyčinkám. Zdeňkovi Jahodovi pomohlo i štěstí.

To, co se stalo nám, se může stát jedině v Americe. Dodávali jsme do Aldi bezlepkové tyčinky, ve kterých byl atestovaný bezlepkový ječný extrakt z Finska. Opřela se do nás ale jedna paní z bezlepkového watchdogu a začala šířit informaci, že ten ječný extrakt obsahuje lepek. Dostali jsme se rázem na blacklist a řetězec náš produkt stáhl z prodeje,“ popsal jednu ze zkušeností s USA Zdeněk Jahoda, majitel a zakladatel společnosti Emco. Jejich produkt se stal obětí dezinformační kampaně na sociálních sítích, která jim způsobila škodu 200 000 USD.

Do USA pomohla Emcu náhoda, ale samozřejmě i výrobek. Americký příběh Emca začal ve Phoenixu, když Zdeněk Jahoda s kolegy obcházeli obchody a hledali příležitosti pro export. Po týdnu si vytipovali možnosti pro spolupráci a vyšlo to.

Najali jsme si lokálního distributora za nemalé peníze. Stál nás zhruba půl milionu Kč ročně. Dostali jsme se ale díky němu do Walmartu a začalo se to valit. Teď ve Walmartu prodáváme jednu bezlepkovou čokoládovou tyčinku, která je velmi úspěšná,“ řekl Zdeněk Jahoda. Na americkém trhu jsou produkty Emca už více než 6 let. Pod značkou Emco vyváží zhruba 1 rok. V USA mají také svou dceřinnou obchodní firmu. Obdobně jako Brand Embassy i Emco založilo svou pobočku, zejména kvůli jednodušší fakturaci. 

Podle Zdeňka Jahody Amerika nastoluje potravinové trendy. Před lety jsem v USA viděl proteinové müsli, které mě překvapilo. Dnes vyrábíme proteinové müsli také,“ dodává. V USA jeho společnost uspěla zejména s bezlepkovými produkty.

Co si myslí Zdeněk Jahoda o aktuální ochranářské politice USA? Obchodní válka představuje nebezpečí. Například ochranářská mentalita může ovlivnit i uvažování nákupčích v obchodních řetězcích a dalších Američanů.

Zdeněk Jahoda doporučuje při nastavování ceny výrobku v USA započítat větší marži. „I my jsme narazili na to, že jsme museli zaplatit za vícepráce. Raději si vytvořte větší vatu,“ radí českým firmám, které chtějí vstoupit na americký trh.

Zdeněk Jahoda se narodil v Uničově. Je absolventem VŠE v Praze obor zahraniční obchod. Po studiích nastoupil do podniku zahraničního obchodu Investa do obchodní skupiny, která se zabývala výstavbou kompletních textilních továren. V roce 1982 pracoval půl roku na stavbě textilní továrny v Súdánu, v letech 1983 až 1987 působil na obchodním oddělení československého velvyslanectví v Súdánu. Po návratu do Investy se do roku 1990 zabýval prodejem textilních strojů do rozvojových zemí. Na Nový rok 1991, tedy v den, kdy začala platit volná směnitelnost koruny a byl uvolněn export, zahájil činnost společnosti Emco, kterou vlastní a vede dosud. Více na www.emco.cz.

Hromadné žaloby pomohou ulehčit soudům

Přetížení soudů a nedostatečné vymáhání práv spotřebitelů jsou důvody, proč Ministerstvo spravedlnosti začalo připravovat návrh věcného záměru zákona o hromadných žalobách. Do vytvoření tohoto návrhu byli zapojení úředníci z legislativního odboru Ministerstva spravedlnosti ČR – Anežka Janoušková, Kateřina Hamáčková a Adam Hexner. Nedávno se účastnili programu IVLP se zaměřením na fungování hromadných žalob v USA a 7.12. v 18 hod v Americkém centru shrnuli  jejich poznatky, které posbírali na setkání se zástupci soudů, advokátů, novinářů, akademiků, žalovaných a žalujících stran. Diskuzi moderoval šéfredaktror reportážní publicistiky ČT Marek Wollner, taktéž absolvent IVLP programu. Připravili jsme pro Vás z tohoto setkání nejzajímavější otázky a odpovědi.

Co hromadné žaloby jsou? 

Umožňují velké skupině osob se stejným nebo velmi obdobným nárokem uplatňovat svá práva společně v jednom jediném řízení. Ušetří se náklady na straně žalobců (jeden soudní poplatek, jeden znalecký posudek, jeden advokát atd.), na straně žalovaného (nebude muset hradit náklady řízení stovkám žalobců) i na straně státu (jediný soudce odklidí všechny spory v jednom soudním řízení, důkazy se budou provádět jen jednou, svědci se budou vyslýchat jen jednou, atd.)

Proč jsou hromadné žaloby tématem i v Česku?

Lidé se chtějí bránit nezákonným poplatkům účtovaným soukromými společnostmi, některým praktikám mobilních operátorů, či tzv. šmejdů či nekvalitním potravinám anebo zboží. V USA je do dějin hromadných žalob zapsala také kauza Dieselgate týkající se mylně uváděných emisí automobilů anebo různé ekologické havárie jako nehoda ropné plošiny BP v Mexickém zálivu či znečištění podzemních vod zfilmované ve snímku Erin Brokovich.

Jaké jsou základní pilíře hromadných žalob navržených v návrhu věcného záměru zákona o hromadných žalobách?

Prvním pilířem je princip opt-out. To znamená, že účastníkem řízení budou všichni, kterým vzniká nárok, s výjimkou těch, kteří účast výslovně odmítnou. To, zda je možné vést v konkrétním případě hromadnou žalobu, jaký je rozsah skupiny a kdo je jejím členem bude úkolem tzv. certifikační fáze řízení, která bude předcházet samotnému projednání věci. Počítá se i se součinností žalovaného, v jehož zájmu bude, aby byl okruh poškozených jednoznačně určen. Opt-out se hodí zejména při vymáhání bagatelních pohledávek, jejichž nízká výše nemotivuje poškozené k jakékoliv aktivitě.

Opakem je princip opt-in, kde se sporu účastní pouze ti, kteří se o plnění nároku přihlásí. I s tímto systémem ve výjimečných případech věcný záměr počítá, zejména když žalované nároky dosahují individuálně vysokých částek, a lze proto předpokládat, že poškození určitou aktivitu při vymáhání vyvinou.

Druhým pilířem je významná a poněkud netradiční role advokáta. Ten bude jednak ve sporu zastupovat celou skupinu, nikoliv tedy konkrétního žalobce, který jej oslovil. Dále se též počítá, že bude do značné míry investorem celého sporu – ponese průběžné náklady a za toto své riziko bude v případě úspěchu ve věci odměněn podílovou odměnou ve výši cca 20% z přisouzené částky.

Třetím pilířem je omezování rizika zneužití hromadné žaloby. Tohoto rizika, které se zejm. v USA v souvislosti s hromadnými žalobami často zmiňuje, jsou si předkladatelé návrhu vědomi a počítají s nástroji, které by jej mělo omezit na minimum.

Jaký sektor čelí hromadným žalobám? Kolik může firma zaplatit žalujícím stranám v rámci hromadné žaloby?

Jedna z nejvýznamnějších hromadných žalob byla podána proti tabákovým společnostem. Ty musely zaplatit 206 miliard dolarů v průběhu 25 let v souvislosti s úhradou nákladů ve zdravotnictví. Dalším medializovaným sporem je případ diskriminace žen v síti supermarketů Walmart. Další příklady amerických případů hromadných žalob jsou uvedeny na této webové stránce.

Je však nutné brát v potaz, že český právní řád nezná tzv. punitive damages či penální náhradu škody, která v USA mnohdy vede k velmi nadsazeným částkám.

Jak se lidé dozví o tom, že jsou žalující stranou v hromadné žalobě?
Velká role v informování spotřebitele bude dána advokátovi žalující strany a dále též soudu, který bude mít v této souvislosti rovněž posílené pravomoci.

Co zajímalo účastníky panelové diskuze?
Účastníky panelové diskuze zajímaly například důvody, proč neuplatněné nároky žalovaných mají dle návrhu připadat státu, jestli by neměla být posílena role spotřebitelských spolků s cílem omezit šikanózní hromadné žaloby a tudíž i náklady společností, které se mohou promítnout do vyšších cen. V diskuzi také zaznělo, že soudy zavedení hromadných žalob velmi vítají. Došlo by totiž k výraznému omezení administrativy související s vyřízením sporů, které dnes musí řešit individuálně. Jedná se zejména o případy bankovních poplatků, případ H-Systemu nebo řešení problémů související s černými jízdami cestujících v dopravních prostředcích.

Více o návrhu věcného záměru zákona o hromadných žalobách najdete zde: Návrh věcného záměru.