Seminář o komunitních zahradách představil české a americké iniciativy

Zemědělská specialistka velvyslanecví Jana Mikulášová představuje americkou iniciativu “People’s Garden“.

Zemědělská specialistka velvyslanecví Jana Mikulášová představuje americkou iniciativu “People’s Garden“.

Zemědělská kancelář Velvyslanectví USA v Praze zorganizovala 16. října 2012 seminář o komunitních zahradách, který umožnil výměnu zkušeností mezi neziskovými organizacemi Prazelenina a Kokoza, jež provozují první komunitní zahrady v Praze, zástupci pražských městských částí, zahradníky, veřejností a médii.

Zemědělská specialistka velvyslanecví Jana Mikulášová mimo jiné představila iniciativu “People’s Garden“ amerického ministerstva zemědělství a projekt zeleninové zahrady velvyslanectví, která existuje od roku 2010. Vysvětlila, co musí zahráda splňovat, aby si mohla říkat People’s Garden:

1. People’s Gardens by měly přinášet nějaký propěch okolní komunitě – například zkrášlovat okolí, poskytovat místo k odpočinku nebo věnovat své výpěstky potřebným. Mnohé z People’s Gardens v USA spolupracují s dobročinnými organizacemi. 2. Dalším kritériem pro People’s Gardens je vytváření partnerství a podpora spolupráce mezi různými jedinci, skupinami a organizacemi. 3. Třetí podmínkou pro People’s Garden je využívání trvale udržitelných praktik při jejím obhospodařování, ať už je to využívání dešťové vody, kompostování, omezování chemických ošetření či naopak podpora užitečného hmyzu.

Matěj Petránek přibližuje projekt Prazelenina v Praze 7.

Matěj Petránek přibližuje projekt Prazelenina v Praze 7.

Matěj Petránek z občanského sdružení Prazelenina a Kristina Řešetáková z občanského sdružení KoKoZa přiblížili své zkušenosti se zakládáním komunitních zahrad v Praze a zodpověděli řadu dotazů publika a novinářů.

Seminář ukázal, že koncept komunitních zahrad je pro českou veřejnost novinkou, která však nachází řadu příznivců, a to i přesto, že zahradničení má v České republice dlouhou tradici. Velvyslanectví chce proto v propagaci pěstování zeleniny na komunitních zahradách pokračovat, a to nejen prostřednictvím projektu ambasádní zahrady.

Na zeleninové komunitní zahrádky lze nahlížet z mnoha aspektů – podporují rozvoj poznatků a vědomostí v komplexnějších souvislostech, umožňují pohyb a pobyt venku, přispívají k poklesu obezity a lepším stravovacím návykům. Společné zahrady také podporují sdružování lidí s podobnými zájmy v daném místě. Od péče o malou rostlinku se postupně odvíjí i větší zájem o vlastní okolí a postupně také o přírodní cykly a přírodu jako celek. Kdo si jednou vyzkouší péči o rostlinky, také rychle pochopí, jak těžký úděl mají chudší národy, které jsou závislé svojí obživou na vlastních výpěstcích. S komunitními zahradami ve Spojených státech je spojeno střídmé hnojení, šetrné ochranné přípravky, kompostování a využívání dešťové vody.

Připravujeme seminář o komunitních zahradách ve městech

Chtěli byste si pěstovat vlastní zeleninu, ale nemáte zahradu? Pak Vás budou zajímat městské komunitní zahrady, které fungují v mnoha světových velkoměstech a které se objevily i ve dvou pražských městských částech. Na semináři se dozvíte, jak fungují, i praktické rady pro začínající městské zahradkáře.

Seminář se koná v úterý 16. října 2012 od 10 do 13 hodin v v prostorách Amerického centra (Tržiště 13, Praha 1) a jste na něj srdečně zvání!

Seminář umožní výměnu informací mezi organizátory komunitních zahrad v Praze, zástupci městských částí, americkým ministerstvem zemědělství, českými odborníky na zahradnictví a zájemci o zahradničení ve městech.

A kdo na semináři vystoupí?

  •  Jana Mikulášová, zástupkyně ministerstva zemědělství USA, představí projekt „People’s Garden” a zeleninovou zahradu Velvyslanectví USA
  •  Matěj Petránek, občanské sdružení Prazelenina, přiblíží vlastní zkušenosti se zakládáním komunitní zahrady v Praze 7
  •  Kristina Řešátková, sdružení KOKOZA – komunitní kompost a zahrada, seznámí s projektem komunitního kompostování na Jižním Městě
  • Petr Gajdoštin, zástupce společnosti SEMO, poskytne informace o osivech a vhodných plodinách
  • Mirka Paclová, společnost Hortiservis, nabídne rady, jaké druhy zeleniny zvládnou vypěstovat i začínající zahrádkáři

Po prezentacích bude následovat diskuse a občerstvení.

Těšíme se na Vaši účast, kterou prosím podvrďte na e-mailu MikulasovaJ@state.gov.

Americké ministerstvo zemědělství zakládání komunitních zahrad aktivně podporuje od roku 2009, kdy spustilo projekt občanských zahrad nazvaný „People’s Garden”.

Komunitní zahrady mají pozitivní dopad na životní prostředí a komunitu. Pěstování snižuje tzv. karbonovou stopu, jednotlivcům přináší zdravější životní styl (konzumace zeleniny a pravidelný pohyb při udržování zahrady) a místním komunitám napomáhá ke sjednocení a společnému zájmu.

Zahrady také slouží jako příklad používání dlouhodobě udržitelných praktik v zemědělství, neboť se jedná o zahrady s organicky pěstovanými plodinami. Praktiky trvale udržitelného rozvoje zahrnují například používání dešťové vody pro zavlažování,  kompostování a podporu užitečného hmyzu. Samozřejmostí je omezování chemikálií a používání ekologických hnojiv a ošetření.

Sklízíme obří mrkve

V polovině srpna sklízíme mrkve úctyhodných rozměrů. Zdeněk Kiesenbauer, který má záhon v Dendrologické zahradě na starost, vytahuje mrkve dlouhé 40 centimentrů.

Čerstvě sklizená mrkev obecná i černá 16. srpna 2012

Čerstvě sklizená mrkev obecná i černá 16. srpna 2012

„Může se zdát, že je dřevnatá, ale když je čerstvě vytažená, tak je měkká a křehká, jen ji nemůžete nechat příliš dlouho odpočívat,“ říká Zdeněk Kiesenbauer a pomocí rýče vytahuje mrkev černou, respektive purpurovou.

„Uvnitř je oranžová, která přechází v krásnou purpurovou barvu. Vypadá pěkně v salátech nebo i udušená na másle,“ říká pan Kiesenbauer s tím, že mrkvi se daří, protože byla vyseta ve zvýšených záhonech, do kterých byla zemina nasypána, takže je dostatečně kyprá a kořen se může dobře vyvíjet.

A my dodáváme, že ještě do 17. století existovala pouze mrkev purpurová, bílá, červená a žlutá. Dnes nejznámější oražovanou vypěstovali holandští zahradníci zkřížením červené a žluté na počest holandské královské rodiny. Purpurová mrkev se v poslední době začíná více pěstovat pro své čistící účinky a je používáná do superzdravých koktejlů. Obsahuje totiž anthokyany, červená barviva, které obsahují  borůvky nebo červené hrozny. Anthokyany působí jako silné antioxidanty, které čistí lidské tělo od škodlivých volných radikálů a napomáhají v boji proti onemocnění organismu.

Rajská rozmanitost

Ke sklizni jsou i rajčata San Marzano, která tvarem připomínají papriku, a rajčata citronová připomínající zase barvou i tvarem citron. Pomalu dozrávají i české odrůdy rajčat —  START S F1 a stupické polní rané, které se v USA umístilo v nejlepší desítce starobylých odrůd rajčat. Zdeněk Kiesenbauer doporučuje z těchto barevných rajčat saláty. „Každé je trochu jiné texturou, některé je měkčí, některé je bahnité, některé je pevné a má málo šťávy, každé má jinou chuť a salát je díky tomu chuťově i barevně jedinečný.“

Prohlížíme si fialový kadeřávek, který má nyní spíše dekorační funkci. „Nejlepší je po přejití mrazem, čím větší mrazy jsou, tím je cukernatější a sladší. Používá se pak do kapustových karbanátků nebo na polévky po italsku.“

Zdeněk Kiesenbauer zahrádku navrhl a spolu s kolegy z Dendrologické zahrady se o ni stará.

Zdeněk Kiesenbauer zahrádku navrhl a spolu s kolegy z Dendrologické zahrady se o ni stará.

Trháme fialové lusky z keříčkových fazolí. „Fazolky jsou oblíbenou zeleninou, jsou nenáročné na pěstování, vyrostou v podstatě všude, i v polostínu, ani je nemusíte pravidelně zalévat, jsou odolné vůči chorobám,“ vysvětluje pan Kiesenbauer a dodává: „Jsou fialové, ale když je orestujete, dostanou sytě zelenou barvu. Stačí pět deset minut na olivovém oleji, třeba i s cibulkou.“

„Ještě jedna úprava fazolek je jedičná, a to fazolky nakrájené a nasušené nejlépe na slunci na kameném stolu nebo v sušárně. Můžete je pak konzumovat celou zimu. Usušené fazolky se dají i udusit, podlijete je vodou, po 10 až 15 minutách změknou a voní daleko více než čersvé fazolky. Když je zasypete bulgurem, necháte nabobtnat, tak máte chuťově dokonalé jídlo.“

Slunce + voda = pořádná zelenina

K záhonu přicházejí návštěvníci — prarodiče s vnoučaty a podivují se nad tím, kolik zeleniny lze vypěstovat na relativně malé ploše a obdivují i velikost plodů. Zdeněk Kiesenbauer vysvětluje, že zelenina ke svému rozvoji potřebuje zejména vodu a slunce.  „To si hodně začínajících zahrádkářů si neuvědomuje. Když se zelenina pravidelně každý den nezalévá, tak nezraje a nedorůstá. A také by neměla vyrůstat na husto, tak vypěstujete leda bonsaje zeleniny.“

Spolu s návštěvníky si prohlížíme další zeleninu — čekanku salátovou, ze které lze připravit hodně hořký salát doporučovaný pro dobré trávení, různobarevné mangoldy a papriky, cukety, červenou i žlutou řepu, rozkvetlý brutnák a dokonce i artyčoky, a těšíme se na další návštěvu, protože zahrádka vypadá každý měsíc jinak.

K zeleninovému záhonu zveme i vás — v krásném prostředí Dendrologické zahrady můžete strávit celý den, děti si mohou pohrát na zdejším hřišti a celá rodina se může občerstvit u stánku u hlavního vchodu.

Léto ve znamení mangoldu a bylinek

Magold rhubarb 22. června 2012.

Magold rhubarb 22. června 2012.

Zeleninový záhon v Dendrologické zahradě nabízí v letních měsících podívanou na méně známou zeleninu – mangold. Návštěvníci mohou obdivovat barvy krásně vzrostlého magoldu s červenými řapíky (odrůda Rhubarb) i s řapíky žlutými (odrůda Yellow), který se hodí díky svého vzhledu i do květinového záhonku.

„Je to ale výborná zelenina, plná vitamínu A, která může v kuchyni nahradit špenát,“ říká o méně známé zelenině Zdeněk Kiesenbauer z Dendrologické zahrady. „Upravuje se úplně stejně a dokonce má jemnější chuť.“ Mladé listy mangoldu se mohou použít do salátů, různě barevné stonky se mohou v pokrmech využít na ozdobu.

Můžete zkusit připravit omeletu s mangoldem podle našeho receptu!

Na záhonku je právě ke sklizni máta, kterou se v letních měsících můžeme osvěžit v nápojích s mátou.

„Jarní zelenina je pryč — ředvičky a saláty jsme sklidili. Nyní se staráme o mrkve, petržel, kapustu, fazole, rajčata, papriky. Okrasně působí na zahrádce slunečnice a co nevidět rozkvete mák,“ vysvětluje Zdeněk Kiesenbauer.

Prohlédnout si můžete fotografie, které jsme na zahrádce pořídili 22. června.

První komunitní zahrady v České republice

Logo projektu The People's Garden

Logo projektu The People's Garden

Komunitní zahrádky získávají své příznivce i v České republice. V Praze mohou lidé pěstovat zeleninu, bylinky či květiny od letošního jara v Holešovicích (projekt Prazelenina) a již druhým rokem na Jižním Městě (sdružení Kokoza — Komunitní kompostování a zahrada). První komunitní zahrada vznikla v roce 2004 v Brně-Králově Poli. Více v článku Zahradníci v džungli betonu

Stejně jako ve Spojených státech tak i v České republice nejsou komunitní zahrady jen místem pro pěstování, ale také místem setkávání místních obyvatel. Americký projekt People’s Garden, do kterého se od jeho zahájení v roce 2009 zapojilo přes 700 místních komunit (jejich aktuální počet ukazuje počítadlo na stránce The People’s Garden), vychází z myšlenky, že společné zahradničení přispívá ke sjednocení okolí ve společném zájmu a pomáhá životnímu prostředí.

Občanské zeleninové zahrady vznikají ve všech 50 státech i teritoriích, jak je vidět na interaktivní mapě. Zakládány jsou v náboženských střediscích, na federální nebo pronajaté půdě, ve školách a dalších místech v blízkosti komunit.

Komunitní zahrady v USA

Anglický název občanských zahrad „People’s Garden“ vychází z původního názvu ministerstva zemědělství, které v roce 1862 založil prezident Abraham Lincoln jako „People’s Department“ (ministerstvo lidu). Tento název je pravdivý dnes, stejně jako byl pravdivý tehdy, vzhledem k tomu jak ministerstvo zemědělství každodenně ovlivňuje životy Američanů. Pro připomenutí významu tohoto názvu byla ministrem zemědělství Vilsackem založena první zeleninová zahrada přímo v zahradách ministerstva zemědělství u příležitosti dvoustého výročí narození Abrahama Lincolna. Zahrada se poté rozšířila po celém okolí budovy ministerstva.

Sklizeň z amerických komunitních zahrádek je poskytována lidem v nouzi. Všichni zúčastnění se o své sklizně podílí s místními potravinovými sklady a stravovacími centry, aby byly zdravé potraviny dostupné všem.

Související články: