Američané přivezli kromě svobody i potravinovou pomoc UNRRA

Vojáci a následná hospodářská pomoc ze zámoří dodali potraviny neznámé v poválečném Československu.

Americká armáda přivezla do Československa také potraviny a hygienické potřeby, které zde v poválečném období nikdo neznal. Pomoc v rámci projektu UNRRA pomohla Čechoslovákům v těžkém poválečném období. Řadu dovezených dobových produktů vystavuje muzeum Patton Memorial Pilsen.

Návštěvníci zde uvidí doklady o pomoci UNRRA, která v poválečných dobách umožnila mnoha lidem překonat těžkou situaci — potravinové příděly všeho druhu, prázdné či dosud neotevřené konzervy, pytle od mouky a kukuřice či populární žvýkačky.

Kakao bylo oblíbené

Kakao bylo oblíbené

V muzeu je vystavena také dobová výstroj a výzbroj, zdravotnický materiál, jídelní potřeby, polní dávky, sportovní a rekreační doplňky, řemeslnické nářadí, tiskoviny a mnohé další rozmanité předměty, které američtí vojáci zanechali na památku.

K vidění je tu také řada pochutin. „Od konzervované slaniny přes sušené mléko až po citronový prášek. Pamětníci také často vzpomínají na grepový džus,“ ukazuje Milan Jíša, který je jedním z organizátorů muzea.

Často se jednalo o značky, které jsou dnes známé po celém světě. „Třeba mýdlo Palmolive, prášek na zuby Colgate, čokoláda Hershey´s nebo cigarety Lucky Strike. To vše přivezli Američané už před 70 lety,“ připomněl Ivan Rollinger, organizátor muzea.

Vojáci přivezli i pivo a colu, která byla pro místní obyvatelstvo také novinkou.

„Dost věcí bylo konzervovaných, vakuově balených a vydržely nespočet let po válce. I my jsme si s kolegou troufli některé potraviny ochutnat. Třeba broskvový džem jsem ochutnal až někdy na začátku 90. let a nebylo mu vůbec nic,“ vzpomínal Ivan Rollinger.

Jeho kolega Milan Jíša si americké pokrmy také pochvaloval. „Pamatuji si na hranatou konzervu, ve které bylo maso s bramborami už přímo udělané, my jsme se o to jako malí málem poprali, snědli jsme to všechno.“ Milan Jíša dodal, že amerických zásob ochutnal více a nikdy neměl žádné žaludeční problémy.

Asi nejzajímavější pochutinou, kterou přivezli Američané, bylo podle Ivana Rollingera oříškové neboli burské máslo: „Na jeho chuť vzpomínají lidé dodnes.“ Někteří pamětníci ho jedli ještě dlouhou dobu po válce. Prý stačily dvě polévkové lžíce a člověk byl sytý.

Američtí vojáci byli zase nadšení z československé kuchyně. „Babička pekla Američanům buchty, které jim moc chutnaly. Byli totiž hodně na sladké,“ usmívá se Jíša.

Konzervy z UNRRY

Konzervy k nám byly dováženy v rámci akce UNRRA (United Nations Relief and Rehabilitation Administration), což byl vůbec první projekt mohutné mezinárodní humanitární a rozvojové pomoci v dějinách. Pomohly nasytit obyvatelstvo sužované šestiletou okupací, ale zároveň způsobily revoluci v dosavadních stravovacích návycích.

S konzervami mělo u nás v té době zkušenost jen pár světaznalých jedinců nebo trampů. Většina lidí na ně pohlížela s velkou nedůvěrou a nevěděla, co si s nimi počít. Když se jim anglicky popsané plechovky přece jen nakonec podařilo otevřít, čekalo je další překvapení — uvnitř bylo sice jejich oblíbené vepřové, ovšem nikoliv s knedlíkem a zelím, ale zalité hruškovou či jablečnou omáčkou.

Záchranný pytel UNRRA pšeničné mouky hrubé.

Záchranný pytel UNRRA pšeničné mouky hrubé.

Na pomoci UNRRA se v listopadu 1943 shodlo ve Spojených státech přes čtyřicet zemí — budoucích signatářů OSN. Tyto státy si byly vědomy toho, že přežít válku je jedna věc a přežít mír druhá. Cílem UNRRY bylo zabránit hladu a epidemiím nakažlivých nemocí (v živé paměti byla španělská chřipka, které po první světové válce padly za oběť miliony lidí) a pomoci zemím zpustošeným válkou postavit se znovu na vlastní nohy.

UNRRU financovaly z více jak dvou třetin USA, přispěla také Kanada, Velká Británie a v menší míře i další státy. Země, kterým byl nárok na pomoc ze strany UNRRY přiznán, včetně Československa, ji obdržely zdarma a platily jen administrativní výdaje a částečně dopravu.

Dodávky zboží s nápisem UNRRA k nám začaly směřovat s postupujícím osvobozováním. První vlak naložený masovými konzervami, šatstvem, botami, léky a zdravotnickým materiálem dorazil do východoslovenského Trebišova 2. května 1945. Z přístavů Konstanca, Brémy, Hamburk, Rotterdam a Le Havre bylo zboží na československé území dováženo po železnici nebo v nákladních automobilech.

Jak připravovati zboží UNRRA

Jak připravovati zboží UNRRA

Aby mohlo být dopraveno co nejrychleji, UNRRA nám věnovala desítky lokomotiv, tisíce vagónů, aut a také hektolitrů benzínu a nafty. V rámci poválečné pomoci k nám byla, vedle masových konzerv, dovážena především mouka, kondenzované i sušené mléko, ovesné vločky, káva, kakao, čaj, čokoláda, sušená vejce, sardinky, makaróny, rýže, hrozinky, vanilka, pepř, džemy, sušenky, máslo i margarín, a také předmět touhy snad všech tehdejších dětí — žvýkačky.

Některé z těchto komodit byly u nás naprosto neznámé — například burákové máslo, sušené maso nebo grapefruitové, rybízové a rajčatové džusy. Ministerstvo výživy proto v roce 1946 vydalo speciální brožurku nazvanou „Jak připravovati zboží UNRRA“, ve které názorně popisovalo, co je možné z jednotlivých potravin v kuchyni vytvořit.

Jiné pochutiny, například zrnkovou kávu nebo čokoládu, lidé neviděli po dlouhé válečné roky, kdy si museli vystačit s nejrůznějšími náhražkami. Děti narozené na počátku okupace pak poprvé ochutnaly pomeranče, kakao nebo datle.

Zapomenutá pomoc

UNRRA k nám dodávala nejen potraviny, ale také šatstvo, látky, obuv, pneumatiky, léky a zdravotnický materiál, dokonce celá vybavení nemocnic včetně sanitek, zubařské nástroje, rentgenové filmy, mýdlo, cigarety, obilí (například ještě v březnu 1946 byl každý třetí bochník upečen z obilí od UNRRY), traktory, umělá hnojiva, autobusy, mostní konstrukce, krávy, ovce, koně, dokonce i líhňová vejce, z kterých se až u nás vyklubala kuřata.

Pomoc UNRRA byla velmi vítáná i mezi dětmi.

Pomoc UNRRA byla velmi vítáná i mezi dětmi.

Celkem Československo obdrželo pomoc za zhruba 270 milionů dolarů. Kromě toho UNRRA pomáhala organizovat návrat vězňů z koncentračních táborů nebo pátrala po dětech zavlečených do Německa. Její činnost v Československu byla oficiálně ukončena k 30. červnu 1947, ale dobíhala ještě řadu následujících měsíců.

Komunisté z UNRRY nebyli nadšeni, v jejich tisku se objevovaly články snažící se tuto pomoc přicházející ze Západu zdiskreditovat — mimo jiné nepravdivým tvrzením, že zboží nám není dodáváno zdarma, ale Československo za něj platí tvrdými valutami. Poté, co převzali moc, dostala se tak jako všechno americké a západní, tedy „imperialistické“, na „index“. Bylo o ní dovoleno publikovat jen pár hanlivých článků, nejapných kreslených vtipů a básniček.

Ve školách se o ní, stejně jako o našich letcích působících za války v Anglii nebo o skutečnosti, že Plzeň osvobodili Američané, nesmělo mluvit. Slovo UNRRA mělo být z naší historie zkrátka vymazáno. Ale chceme-li popsat každodenní život v Československu těsně po druhé světová válce, nemůžeme UNRRU opomenout.

Pátrá-li dnes člověk mezi pamětníky, udělá zajímavou zkušenost. Lidé se při slově UNRRA rozzáří a začnou nadšeně vyprávět o potravinách v krásných obalech, které před tím neviděli celou válku nebo je ochutnali vůbec poprvé v životě. Jistě, v jejich dnešních veskrze pozitivních vzpomínkách hraje svoji roli i fakt, že pár let po skončení druhé světové války byla spuštěna železná opona a mnohé to dálkou vonící a atraktivně zabalené západní zboží se pro většinu z nich stalo nadlouho nedostupným.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *